Vítejte na našem webu

Doma jsme měli bernského salašnického psa Endyho. Když mu bylo 2 a půl roku, rozhodla jsem se mu pořídit kamaráda. V tu chvíli jsem ještě netušila jaký bude. Shoda okolností nahrála tomu, že jsem poznala fenku, kterou má kamaradka s manželem. V tu chvíli bylo rozhodnuto, pořídíme si australského ovčáka. Na internetu jsem našla Angeeho, tak jsme se jeli na něj podívat, ale že se nám líbil, tak jel s námi hned domů. V tu chvíli ještě netušil co ho čeká na rozdíl od Endyho, kterému jsem řekla, že přivezu pejska. Když slyšel, že "bude pejsek", tak už ho hledal kde je a byl celý natěšený. Tak jsem mu řekla, že až "za chvíli" - to nevěděl že to potrvá nějakou tu hodinu, než ho přivezeme, a vyjeli jsme pro Angeeho. Když jsme ho přivezli domů, nejprve jsem z auta vylezla ven a Endymu opět řekla, že už jsem pejska přivezla, ten natěšeně vrtěl ocasem a chtěl ho hned vidět. Angee, nic netušící, vylezl z auta (stylem: tak se jde teda ven z auta) a šel k vratům. Pak mu došlo, že vidí natěšeného psa a nevěděl co si má myslet, tak zalezl zpátky do auta, tak jsem ho zase vyndala, donesla na zahradu, Endík štěstím bez sebe ho hned očuchával a vyzíval ke hře. Ausík ho začal vnímat a sledovat a během chvilky si hráli a byly kamarádi. Až mě překvapilo jak rychle se zpřátelili. 

V květnu 2016 nás Endík kvůli nemoci opustil a Angee zůstal sám. Tak jsme mu vybírali nového parťáka pro život. Byla jasná volba pro dalšího berňáčka. Hledala jsem v nabídce štěňátek až jsem asi po měsíci narazila na chovatelskou stanici od Zlatého Roxe, kde měli volné dva pejsky mezi kterými jsem se rozhodovala, klidnější Jag a akčnější Jazzy. Nakonec vyhrála hyperaktivka Jazzynka, kterého jsem si v srpnu 2016 přivezla domů. Až mě překvapilo, jak byl u něj Angee v klidu a byl na něj hodnej. Za to teď dělají spolu spoustu lumpáren. :-)